Míchaná vejce bez omastku
Nehledě k pečením, připravovaným na roštu, můžeme připravit bez tuku i takové pokrmy, u nichž se to zdá nemožné. Takovým pokrmem jsou třeba míchaná vajíčka.
Na sklonku první světové války jsme byli – kromě bezmasých dní – nuceni dodržovat také dny bez tuku. V těchto dnech bylo sice dovoleno jíst maso, nesmělo se však k jeho přípravě použít omastku. Řezníci okrajovali maso tak dokonale, že na něm nezůstala ani špetka tuku.
Jednoho takového „dne bez tuku“ jsem zašel do jedné staré, známé restaurace ve vnitřní Budapešti a pracně jsem uvažoval, co si za takových podmínek dát k večeři. A tu mi napadlo: míchaná vejce. O tomto pokrmu se dodnes mnozí domnívají, že jej nelze připravit bez másla nebo sádla. Já jsem věděl ze zkušeností, že tomu tak není. Objednal jsem si proto míchaná vajíčka, číšnice však jen povýšeně mávla rukou:
„Copak nevíte, že dnešek je den bez tuku?“
„Ale ano, vím“, odpověděl jsem. „Míchaná vajíčka však nemusí být bezpodmínečně připravena na tuku.“
„Jistěže musí“, byla její odpověď. „To my, ženy, přece víme lépe…“
Nebavil jsem se s ní dál. Ale v doprovodu majitele restaurace, svého starého dobrého známého, šel jsem rovnou do kuchyně. Rozklepl jsem tři vajíčka, umíchal jsem je dobře v koflíku, osolil, přidal jsem trochu mléka a pak jsem pánev dobře rozpálil na plotně. Koflík jsem vzal do levé ruky, do pravé vařečku a začal jsem vajíčka pomalu lít do rozpálené pánve, přičemž jsem je vařečkou neustále a rychle míchal, takže vajíčka se nemohla připálit. V několika vteřinách byla hotová míchaná vajíčka, a to bez omastku. Nakonec jsem je ještě trochu posypal strouhaným parmezánem, abych zlepšil jejich chuť.
Doporučuji tento způsob přípravy vajec zejména těm, kteří mají slabší žaludek, a těm, kteří chtějí zhubnout.